Cyklistika

Mnoho triatlonistů se rekrutuje z cyklistů. Jízda na kole je z pohledu techniky nejméně náročnou částí triatlonu, ale neznamená to, že se jí věnovat nemusíme. I zde je zapotřebí poměrně dlouhého času ke správnému zvládnutí co nejrychlejšího a zároveň nejekonomičtějšího pohybu. Cyklistická část triatlonového závodu a její pojetí se významně liší podle toho, zda se jedná o krátký nebo dlouhý triatlon. I u cyklistiky platí, že v určitém věku (12-14 let) nabyté dovednosti a návyky jsou výhodou, kterou můžeme přinést do období, kdy je nutné jízdě na kole věnovat zvýšené tréninkové úsilí. Oproti plavání má jízda na kole to plus, že její technické zvládnutí je v triatlonu možné dohnat i v pozdějším věku. Techniku jízdy na kole si můžeme pro zjednodušení rozdělit na dvě části. Je to vlastní technika šlapání, jejíž účinnost má zásadnější podíl na výkonu a technika jízdy jako taková. Je potřeba naučit se řešit různé situace v různých podmínkách. Základní technické dovednosti obsahují: techniku a frekvenci šlapání a posed, specifika jízdy po rovině, ze sedla, nástupy, brzdění, jízdu do zatáček, jízdu do stoupání, sjezd, volbu převodů a také občerstvování za jízdy. Při jízdě ve skupině se dále jedná o jízdu v háku při různých směrech větru a střídání. V triatlonu můžeme zařadit k technickým dovednostem i jízdu v hrazdě, nasedání na kolo a sesedání, včetně obutí a zutí treter za jízdy. Zvládnutí správné techniky vyžaduje delší praxi. Na kole pořádáme různé společné vyjížďky kde se toto všechno učíme. V klasickém triatlonu se jezdí na silničním kole. Začátečníkovi postačí klasická "silnička" s berany se kterou se pak jezdí i krátké závody.  Pro závod ve středním a dlouhém triatlonu, kde se jezdí "bezhákově" se pak požívá přídavná "hrazda" nebo rovnou specializované časovkářské kolo s integrovanou hrazdou a trochu jinou geometrií rámu. Pro variabilitu tréninku je vhodné občas vyjet i na horském kole, na kterém se pak jezdí i závody v terenním triatlonu.